Dvůr mlhy a hněvu ~Recenze~

Zdravím, knihofilové!

Vítám vás u další recenze, tentokrát na knihu Dvůr mlhy a hněvu.

Co na ni říkám já? 

Název: Dvůr mlhy a hněvu

Autor: Sarah J. Maasová

Rok vydání: 2017

Ofiko anotace:  Feyre překonala překážky, které jí bránily k návratu na Jarní dvůr. Ovšem za příliš vysokou cenu. Dle dohody musí trávit vždy část roku u Rhysanda, knížete Půlnočního dvora. A ač je nyní nesmrtelnou vílou, její srdce je stále lidské, a ona se tak musí rozhodnout, komu vlastně patří její oddanost.

Nakladatelství: CooBoo

Žánr: Fantasy, YA

Jak dlouho jsem ji četla? Knížku jsem si sice vychutnávala, ale nakonec jsem ji četla čtyři dny. A to jsem ji četla na telefonu! A to vám povím, jak jsem teď vděčná za svou čtečku.

Je/Bude pokračování? Ano. Je.

I když jsem z předchozího dílu nebyla nejvíc nadšená, našla jsem si po nějaké době čas i na díl druhý, tedy na Dvůr mlhy a hněvu. Obálka byla stejně dokonalá, i když jsem si ji tak vychutnat nemohla, jelikož jsem knihu dostala od eReading na recenzi. A podívat se na ukázku, nebo si koupit eknihu můžete třeba zde. Dvůr mlhy a hněvu napsala Sarah J. Maas a vydalo ji u nás v roce  2017 nakladatelství CooBoo a je to fantasy YA.

Feyre je zpět u svého milovaného Tamlina na Jarním dvoře. Oba dva mají šrámy jak na duši, tak na těle, které na nich zanechala Amarantha. Feyre tomu nemůže uvěřit a srovnávání se se svou novou podobou je tolik jiné... Má značné psychické potíže, návaly nevolnosti a noční můry, které jsou tolik reálné, až jí to nahání husí kůži. Tamlin má podobné potíže, nemůže se vyrovnat s tím, že jí tehdy nepomohl a pokouší se ji chránit... Jenže je to opravdu to, co Feyre chce?
A když jí Tamlin řekne, že by si ji chtěl vzít, je to poslední kapka a Feyre se, zatímco kolem nich lidé rozhazují okvětní lístky růží a její milý se na ni usmívá od oltáře, hroutí a nevědomky volá o pomoc. A právě její volání vyslyší téměř zapomenutý Rhysand, vladař Nočního dvora, který se jí rozhodne pomoct... Protože smlouva je smlouva.
Hodně lidí se snaží porovnávat mezi sebou první a druhý díl, což se přiznám, dělám taky. Ovšem ono to ani moc dobře nejde. Jelikož první díl je sice něco jako romantika, ale řeší se tam pořád důležité věci, které souvisí s příběhem a budoucností celé jejich země. Zato druhý díl je dle mého prostě romance. Všem se točí okolo lásky a sem tam si autorka vzpomene, že a jo, tady se vlastně má řešit i něco důležitého...
Autorčin posun v psaní jde také vidět, opět překrásné formulace vět, přirovnání, barvité popisy prostředí a postav, které my fanoušci S. J. Maas přece tak milujeme. (ironie)
Samozřejmě, že kniha má několik nepopsatelných klišé, ale jde o to, co od ní hledáte. Pokud jste byli připraveni na okouzlující svět jako je třeba Skleněný trůn, tak můžete jít o dům dál. Zde jde opravdu o knihu, která je o jiskření mezi dvěma postavami a nemá nějaký hlubší význam.
Ovšem když se s tím smíříte, tak si čtení opravdu užijete, když se smíříte s tím, že je to romance s prvky fantasy a ne fantasy s prvky romance. Pokud si chcete přečíst něco, kde se odreagujete, tak je to právě tato kniha.
Ale nemyslete si, že ji budu jenom vychvalovat, protože ačkoliv byl ten románek krásný, zapomnělo se tu snad na všechno ostatní. Je to napsáno tak, abyste četli dál, abyste byli uneseni Rhysandem, (ehm, ne, vůbec se můj notebook nejmenuje Rhysand...) abyste prahli po něčem víc, než letmých dotecích.
Ale jakmile knihu dočtete a pomine ta "posarahmasovskáextáze" a vy jste zpět na zemi, mimochodem, mně to trvalo několik dní, uvidíte ty chyby. Uvidíte tam to, jak jsou scény opravdu sešroubované, jak je všechno napsané až moc uměle a proto, abyste to četli. Jak autorka záměrně kazí jiné postavy jen proto, že se jí to hodí. Ano, já chápu, jsou to její postavy a tak, ale přece nemůže najednou zapřít celou podstatu jedné postavy jen proto, že se jí to hodí...
Jinak zde máme ale bravurně vykreslené charaktery, ale mám tam prostě problém. Všichni jsou až moc dokonalí... A přímo vás to natlačí do toho, je milovat.
Což je strašná škoda, jelikož je tam vše vecpáno tak násilně, jen abyste to milovali. Jenže můj střízlivý pohled není už vůbec tak sladký a růžový, jako ten minulý. Kniha je podle mě přeceňovaná a jde jen o to, jak se na ni díváte. Pokud hledáte kvalitní fantasy, šla bych o dům dál. A pokud romanci, tak jste asi správně. I přes tyto značné nedostatky mám knihu ráda. :)

„Všichni jsme slyšeli, jak ti zlomila vaz. Ale ty ses vrátila mezi živé. Pochybuji, že Tamlin na ten zvuk někdy zapomene. A udělá vše, co je v jeho moci, aby tě ochránil od podobného nebezpečí, i když to znamená, že před tebou máme tajemství a že se musíš řídit pravidly, která se ti nezamlouvají. V tomto je neústupný, tak ho o to nežádej… aspoň prozatím.“ V mysli ani v srdci jsem nenacházela slov. Dopřát Tamlinovi čas, aby se přizpůsobil… To bylo to nejmenší, co jsem mohla udělat.

Abych řekla pravdu, před pár měsíci dostala kniha hodnocení 10/10. A právě tady, přátelé, vidíte, jak se mění lidé a jejich postoje ke knihám. Protože já jdu s hodnocením asi dost dolů.

70%

Je to lepší než první díl, ale není to tak peckové. Alespoň ne po delší době. Tak se určitě podělte o vaše názory v komentářích. :) A kdo je vaše nejoblíbenější postava?
Hodnocení v gifech pro ty, které to baví. (Je někdo takový kromě mě?)


 



Určitě mi napište svůj názor do komentářů.
Lupínková dáma.