Z deníčku knihofila 2

Zdravím, knihofilové!

Mám tu již druhý článek Z deníčku knihofila a stejně jako u minulé podotýkám, že pokud tě takový článek nezajímá, číst ho nemusíš. Blog je od toho, abych tam psala co chci. :-)

A koho to zajímá, může se začíst a zjistit, co je u mě nového.

zdroj

Zdravím u dalšího článku! Doufám, že se vám zalíbí! :3

Neděle 21.5

Myslím, že bych to měla ukončit...
Nemůžu se s tím srovnat.
Měla bych skončit s hleděním na telefon a uvědomováním si, že jsem Dvůr mlhy a hněvu prostě dočetla. Kdykoli se Dvoře zmíním před sestrou, chce se mi brečet.
Netuším proč, ale celkem mě to štve. 
Cítím se jako nějaká retardovaná osoba, jelikož neustále fňukám. 

zdroj

Nakonec napíšu velice milé paní, která mi poslala Dvůr, za mi nepošle i Skleněný trůn, abych nezemřela nudou.
V neděli nikdo neodepisuje a já naprosto nelogicky nervuji, že nemám nic na práci, strašně se nudím a život nemá cenu.
Lezu na nervy sama sobě. Nakonec si naprosto v depresích sednu k počítači a spojím svou rozepsanou knihu V zajetí mečů s knížkou Ve jménu rodu, která se tam úžasně hodí. Takže mám dvě mouchy jednou ranou a VZM je hned zajímavější. Napadá mě dalších 24253452 nápadů na knihu, ale většinou to jsou slaďárny, což mě přivádí k šílenství. Jelikož já většinou slaďárny nemusím.
Ale co už.

Pondělí 22.5

Dostala jsem e-mail a poslali mi Skleněný dvůr. Otevírám ho, ale ksakru, nemůžu se začíst. Začít panikařit a jdu raději psát knihu. Dostávám i knihu Jak stvořit dívku. Měla bych začít číst. Místo toho sbalím NĚKOLIK knih (snad 8) a jdu je darovat do knihovny, jelikož mě nebavily. Jsem blbá. Mám jich málo a obdarovávám nima knihovnu. 
Jdu se psem na cvičák, kde vracím knihy o výcviku psů výcvikářce.
Jdu domů.
Mé brečení o Dvoře má svůj důvod. Přišla mě navštívit má měsíčková kamarádka.
Jsem na prášky. Debilní menstruace. Uvědomuji si, že možná z toho důvodu nebude recenze úplně objektivní, ale tuto myšlenku ihned vyvracím. Protože Rhysand je nejúžasnější i tak.
Topím se ve špatné náladě a přečtu pár stran Skleněného trůnu. Miluji Chaola. 
Jednou si ho vezmu.
Stejně jako Azriela, Rhysanda, Remuse Lupina... Všechny.
Luciena, abych nezapomněla.
Usínám asi o půl jedenáctý.

Úterý 23.5.

Asi vykrvácím. Bolí mě břicho. Jediné co mi spraví náladu je Trůn.
Čtu ho již třetí den a nejsem za stovkou. Sakra. Co to se mnou je? 
Ale zítra jsem doma, jelikož díky menstruaci si netroufám na celodenní výlet se školou. Tak budu alespoň číst. 
Chaol... :3 
Čtu i ve škole, kde se mi vypne mobil. Chci ho hodit z okna. Pak usedám k počítači, zase mám špatnou náladu a stěžuji si, že nikdo nečte. Jak si má člověk najít kamarády, když nikdo v jeho letech nečte?

zdroj

Napíšu další kapitolu knihy, která se mi nelíbí.
Sleduji booktubery, rozplývám se nad knihovnami, čtu blogy.
Poslouchám Hoziera. Mám rozbouřené hormony. Zjistila jsem, že si ho jednou vezmu.
Stejně jako Chaola, Rhysem Azriela, Remuse a Luciena.
Asi je se mnou něco špatně.
A Tomáše Kluse bych si vzala klidně taky.








Snad se vám článek líbil a trochu jste se zasmáli. Napište taky deník knihofila, ale prosím o označení mé osoby.
Moc děkuji, jste nejlepší. Napište mi prosím do komentáře názor. A taky nějakou kapelu, případně věc, co vám zlepší náladu, když máte své dny.
Lupínková dáma.