Zdravím, knihofilové!
Vítám vás u dnešní recenze, ve které se podíváme na knihu Pistolník.
Tak co na ni říkám?
Název: Pistolník
Autor: Stephen King
Rok vydání: 1999
Oficiální anotace: Pistolník Roland je poslední střelec přízračného světa ztraceného kdesi daleko v budoucnosti. Je to svět zdevastovaný jak fyzicky, tak morálně. A právě pravdu tohoto světa, zda je skutečným podsvětím, či pouze jen děsivou alternativou světa našeho, tvrdošíjně hledá Roland. I za cenu vražd a prokletí vlastní duše. Kniha sleduje jeho honbu za mužem v černém, neboť jenom on zná cestu k Temné věži, v níž se pronikají všechny světy. To on staví pistolníkovi do cesty napřed barmanku Allii z pouštní osady Tull a pak chlapce Jakea, jejichž životy jsou jedněmi z mnoha, jimiž musí pistolník zaplatit za setkání s mužem v černém...
Jak dlouho jsem ji četla? Tohle byl zrovna tip knihy, která se nedá číst ze dne na den. Nebo mně to tak přišlo. Musela jsem dělat pauzy, občas i pár dnů, ovšem potom to stálo za to. Když totiž o knize přemýšlíte i mimo čtení, necháváte si to vše uležet, překvapivě vás to vtáhne do děje více, než to číst na jeden zátah. (Ale má to pár nevýhod, např. když o tom přemýšlíte v matice a pak se vás učitelka na něco zeptá, ehm.
Je pokračování? Je, jen já se k němu po několika měsících ještě nedostala.
K téhle knížce mě "nalákala" návštěva kina, kde jsem Temnou Věž viděla. Teda, knihu jsem si pořídila ještě před tím, ale do filmu jsem ji nestihla. Trošku mě mrzí, že vlastně asi vím, jak všechno skončí, i když stejně to nebylo nic nepředvídatelného. Ovšem Temná Věž je několikadílná série a já se na další knihy nesmírně těším. Knihu mi věnoval eshop eReading, který má teď pořádně cool vzhled, tak to nezapomeňte zkontrolovat! :) Určitě se podívejte i zde na knihu samotnou, protože
nejen že si ji můžete koupit, můžete se ještě zdarma podívat na ukázku. Knihu napsal Stephen King.
Zbloudilý poutník a jediný pistolník Roland se toulá po světě. Toulá se po světě, toulá se po fantasii, toulá v mysli. Pronásleduje Muže v černém, který jako jediný zná cestu k tajemné Temné Věži, kterou Roland potřebuje najít. Při jeho cestě se setkáváme i s jinými postavami, které hrají důležitou roli v příběhu. Sledujeme osud muže, který začíná nenávidět sám sebe. Svět. Muže, který se vymyká všem klasickým hrdinům z knih. Zabíjí. Ženy, děti, muže. Ztracenec, ve kterém světlo vidí málokdo. Ovšem najde se malý chlapec, Jake, hoch z pouště, který vidí i v někom jako je Roland světlo.
Maličký chlapec, který se na něj dívá s láskou v očích, který v něj věří. Jenže Roland není člověk, který by se mohl vázat. Který by si mohl dovolit ukázat jakékoliv city k chlapci. Ale i tak společně zažívajíc dlouhou cestu, při které se vzájemně poznávají a kousek po kousku odhalují svou minulost.
Jenže vše krásné končí a někdy je potřeba udělat těžká rozhodnutí.
Takhle kniha mě zlomila. Roztříštila na malý, hnusný kousíčky, který se pokouším slepit dohromady. Málem jsem brečela, ale nakonec mi slzy po tváří nestekly, ale i tak prostě sedím, zase přemýšlím o celé knize a dělám to pořád. Znova a znova.
Od Stephena Kinga jsem nečetla mnoho knih, zatím Carrie a 3/4 Řbitova zviřátek, který mě nebavil. Ani Carrie nebyla špatná, ale jeho styl psaní mě nezaujal a nudil mě.
Ovšem tahle kniha je výjimkou a doufám, že v jeho tvorbě najdu více takových výjimek. Autor zde odhazuje veškeré bariéry a píše tak otevřeně a zároveň neskutečně tajemně, že občas nemáte čas dýchat a ty kolečka v hlavě se tam točí o sto šest.
Kombinuje úchvatné popisy hrdinovi minulosti s přítomností, jeho styl se stává surovým a nebojí se napsat, co si myslí. A ještě k tomu krajina, Rolandovi myšlenkové pochody a jeho image zabijáka, vám prostě nedá spát.
Konečně hrdina, který má svědomí, který žije v pekle na zemi, když se v jeho snech zjevují lidé, které zabil. Lidé, ke kterým něco cítil a zabil je. A s tím vším je zamíchaný pohled malého dítěte, kterým je Jake a jeho úcta k Rolandovi.
Silná kniha, silný příběh, brilantní styl psaní. Již dlouho jsem nečetla tak dobrou knihu. Občas se zde Stephen trochu zasnil a udělal nějakou nudnější pasáž, ale nemohu říct, že jsem se nějak moc nudila. Kniha plynula krásně a přijde mi, že byla opravdu hodně krátká.
A za co dostává zlatého bludišťáka? Za to, že mě málem rozplakala. Protože když to čtete, cítíte se jinak... Cítíte se jako v knize, prožíváte všechno s hlavní postavou a je to neskutečně silné. Mělo to neskutečnou atmosféru a nedá se to popsat... Prostě si to přečtěte.
Rolanda jsem neměla ze začátku nijak v oblibě, ale tento podivný muž s temnou minulostí mi pomaličku přirostl k srdci...
Viděla jsem filmové zpracování, kterému hodně lidí vyčítá obsazení hlavní postavy, tedy Rolanda. V knize je bílé rasy, ve filmu rasy černé, ovšem to mně vůbec nevadilo. (Haha, ani mi to vadit nemohlo, jelikož jsem se musela soustředit na dokonalého představitele Muže v černém, Matthewa McGonaugheye... - slabost pro TD)
Takže jak knihu hodnotím? Velice kladně. Zatím největší počet procento, co jsem dala. Už jsem dlouho nečetla nic tak dobrého a myslím, že se ke knize vracet budu. Nebo alespoň doufám!
Takže své poznatky a názory mi určitě napište do komentářů!
Lupínková dáma.
Maličký chlapec, který se na něj dívá s láskou v očích, který v něj věří. Jenže Roland není člověk, který by se mohl vázat. Který by si mohl dovolit ukázat jakékoliv city k chlapci. Ale i tak společně zažívajíc dlouhou cestu, při které se vzájemně poznávají a kousek po kousku odhalují svou minulost.
Jenže vše krásné končí a někdy je potřeba udělat těžká rozhodnutí.
Takhle kniha mě zlomila. Roztříštila na malý, hnusný kousíčky, který se pokouším slepit dohromady. Málem jsem brečela, ale nakonec mi slzy po tváří nestekly, ale i tak prostě sedím, zase přemýšlím o celé knize a dělám to pořád. Znova a znova.
Od Stephena Kinga jsem nečetla mnoho knih, zatím Carrie a 3/4 Řbitova zviřátek, který mě nebavil. Ani Carrie nebyla špatná, ale jeho styl psaní mě nezaujal a nudil mě.
Ovšem tahle kniha je výjimkou a doufám, že v jeho tvorbě najdu více takových výjimek. Autor zde odhazuje veškeré bariéry a píše tak otevřeně a zároveň neskutečně tajemně, že občas nemáte čas dýchat a ty kolečka v hlavě se tam točí o sto šest.
Kombinuje úchvatné popisy hrdinovi minulosti s přítomností, jeho styl se stává surovým a nebojí se napsat, co si myslí. A ještě k tomu krajina, Rolandovi myšlenkové pochody a jeho image zabijáka, vám prostě nedá spát.
Konečně hrdina, který má svědomí, který žije v pekle na zemi, když se v jeho snech zjevují lidé, které zabil. Lidé, ke kterým něco cítil a zabil je. A s tím vším je zamíchaný pohled malého dítěte, kterým je Jake a jeho úcta k Rolandovi.
Silná kniha, silný příběh, brilantní styl psaní. Již dlouho jsem nečetla tak dobrou knihu. Občas se zde Stephen trochu zasnil a udělal nějakou nudnější pasáž, ale nemohu říct, že jsem se nějak moc nudila. Kniha plynula krásně a přijde mi, že byla opravdu hodně krátká.
A za co dostává zlatého bludišťáka? Za to, že mě málem rozplakala. Protože když to čtete, cítíte se jinak... Cítíte se jako v knize, prožíváte všechno s hlavní postavou a je to neskutečně silné. Mělo to neskutečnou atmosféru a nedá se to popsat... Prostě si to přečtěte.
Rolanda jsem neměla ze začátku nijak v oblibě, ale tento podivný muž s temnou minulostí mi pomaličku přirostl k srdci...
Viděla jsem filmové zpracování, kterému hodně lidí vyčítá obsazení hlavní postavy, tedy Rolanda. V knize je bílé rasy, ve filmu rasy černé, ovšem to mně vůbec nevadilo. (Haha, ani mi to vadit nemohlo, jelikož jsem se musela soustředit na dokonalého představitele Muže v černém, Matthewa McGonaugheye... - slabost pro TD)
Takže jak knihu hodnotím? Velice kladně. Zatím největší počet procento, co jsem dala. Už jsem dlouho nečetla nic tak dobrého a myslím, že se ke knize vracet budu. Nebo alespoň doufám!
95%
A nakonec i gify:Takže své poznatky a názory mi určitě napište do komentářů!
Lupínková dáma.
Žádné komentáře:
Okomentovat